Co je syntetický opál?

Opál je tak úžasný minerál, že šperk z něj by chtěla vlastnit každá žena, a dokonce se jimi zdobí i muži. Opál vzniká tak, že se z vychladlých postvulkanických roztoků vysráží křemičité substance. Opál je typický hrou barev, takzvanou opalizací čili barvoměnou – rozkládající se světelné záření vnímá lidské oko jako spektrální barvy.

Sytetický opál v bílé a modré barvě

Přírodních opálů je mnoho odrůd – ohnivý opál, modrý, voskový, drahý opál, dřevitý či keříčkovitý opál, mechový atd. Nejčistší formou opálu je hyalit, nejvzácnější je drahý opál s nejvyšší opalizací.

U našich předků byl, a dnes i u ezoteriků je ve velké úctě; údajně má opál magickou sílu – dobrému člověku prý posiluje pozitivní vlastnosti, ovšem může tomu být i naopak.

Pokud jde o syntetický opál, nejedná se samozřejmě o plnohodnotnou náhradu opálu přírodního se všemi jeho vlastnostmi. Člověk vytvořil mnoho druhů umělých opálů, a to od těch nejobyčejnějších imitací až po vysoce kvalitní syntetické opály.

Syntetický opál rozhodně není drahým kamenem; aby mohl být nazván syntetickým drahokamem, musel by mít stejné složení jako kámen přírodní. A syntetický opál, který vznikl pravděpodobně pouze z komerčních důvodů, má složení pouze podobné. A i když obsah barev, jejich intenzita, složení, vzor a struktura barvoměny zdaleka nedosahuje kvality přírodního minerálu, jeho krása a opalizující vzhled však za pravým opálem tak docela nezaostávají. A proto syntetické opály šperkaři využívají pro svou práci a vytvářejí z nich kouzelné šperkařské produkty.

K výrobě syntetických opálů se používají plasty, sklo, i některé další materiály. Základní výrobní proces (syntéza) je tvořen třemi fázemi. Nejprve se vytvoří malé křemenné kuličky, ty se poté uspořádají do mřížky, která napodobuje strukturu přírodního drahokamu. Nakonec se vzniklé póry vyplní silikonovým gelem a nechají se zatvrdnout. Údajně může tento proces trvat až jeden rok. Výsledný produkt však vykazuje iridescenci, což je optický jev, při němž můžeme vidět různé barvy; a to tehdy měníme-li úhel pozorování. Anebo je možné pozorovat rozdíly při změně úhlu osvětlení. Od pravého drahokamu je rozeznatelný tím, že jeho barevné skvrny jsou pravidelné. Uvedený výrobní proces zavedl v roce 1974 Pierre Gilson ve Francii.

Dnes většina produkce umělých opálů pochází z Číny a z Japonska.

Jednou z prvních skleněných imitací byl Slocum opal – Slocum stone. Jako další náhrada opálu vznikl opalit, který nevykazuje žádnou opalizaci. Avšak protože je výrobním materiálem sklo, vyznačuje se určitým optickým efektem, který lehce připomíná modravý odlesk měsíčního kamene. Z umělé pryskyřice, s přidáním 20 % oxidu křemičitého, pak vznikl Opal-like Plastic, jenž má certifikaci jako imitace opálu. Tento plastový produkt disponuje určitým efektem změny barvy.

Laboratorně upravený Aurora opál a syntetický opál – jedná se o opálové imitace na velmi vysoké úrovni.

Aby se dalo hovořit o syntetickém opálu, a nikoliv pouze o imitaci, musel by produkt – podle Gemological Institute Of America – obsahovat převážně oxid křemičitý, struktura opálu by musela být tvořena submikroskopickými kuličkami a musel by mít gemologické vlastnosti s indexem lomu (RI) mezi 1,37 a 1,47.

Pro srovnání umělého opálu s přírodním minerálem uvádíme jejich chemické složení:

Přírodní opál – SiO₂.nH₂O (hydrát oxidu křemičitého)

Syntetický opál – SiO₂.nH₂O + pryskyřice; pryskyřice bývá v produktech použito kolem 80 %.

Nejnovější syntetický opál má hned několik názvů – Monarch Opal, Galaxy Opal, Bello Opal, Sterling Opal. Vědcům se podařilo vytvořit strukturu, která je známá jako ještěrčí kůže. Chemické složení těchto opálů se hodně přibližuje přírodnímu, ale stále je nutné je impregnovat polymery.

Ceny syntetických opálů se zpravidla odvíjejí od výrobních nákladů.

Pokud si chcete zakoupit opál, a to ať již jako kámen, anebo zapracovaný do šperku, prodejce je povinen vás informovat, zda se jedná o přírodní kámen, anebo o syntetickou imitaci.